Standardní průběh zakázek představujeme na případu rodinného domu (RD). Obdobně postupujeme i u jiných typů budov. Každý projekt má svá specifika, rozsah a samozřejmě může obsahovat i více fází.
Utváření návrhů RD je na základě participativní metody, kdy architekt vede dialog s investorem nad problematikou jeho požadavků a architekt předkládá možnosti tak, aby investor mohl provést kompetentní rozhodnutí o tom, co doopravdy chce a potřebuje. Výsledkem je optimalizovaný dům inspirovaný osobností a požadavky investora a mírou ochoty, jak chce zohledňovat dopady na životní prostředí. Nejedná se o katalogové řešení, ale o konkrétní dům pro konkrétního uživatele – dialogové řešení. Funkční design je založen na procesu utváření.
Příprava zakázky je prvním krokem. Jde o návštěvu u investora na pozemku, předání podkladů (katastrální mapy, územně plánovací dokumenty nebo podklady - ochranná pásma, limity zástavby atd.), případně setkání s místní samosprávou a úvodní sezení s investorem, kde je stanoven rozsah studie domu podle písemně formulovaných požadavků investora (zadání). V této fázi je investor seznamován s logikou ekologických staveb.
Na základě odhadu rozsahu zakázky je možné dohodnout cenu za studii a výsledný návrh domu. Pokud investor zásadně během práce na studii změní rozsah a požadavky, je logické, že se pak celý proces dostává na začátek a podle míry rozpracovanosti je upravena cena. Cena ostatních výkonových projektových fází není zatím stanovována, neboť by nebyla stanovena korektně pro absenci specifik, které ověří studie s výsledným návrhem.
Studie/návrh vytvoří základní model domu, tzn. situování na pozemku, solární orientace, tvar, komunikace, dispoziční řešení > zónování a energetický a konstrukční koncept. Řeší se ve variantách podle zadání a podle konkretizování představ v průběhu dialogu, v rámci korektur na společných sezeních (počet sezení je dán složitostí změn v průměru 2-4x).
Výsledkem je dům na míru - soubor výkresů – půdorysy, pohledy a také 3D zobrazení, průvodní zpráva. RD je takto připraven na následující fáze > územní a stavební řízení. Lze použít pro prvotní komunikaci s úřady, bankami apod.
Základní návrh neobsahuje následující položky, které se řeší po dohodě samostatně:
Poznámka.: Z předchozího vyplývá, že projektujeme pouze stavby podle vlastního návrhu, tzn. nepřebíráme již navržený dům jiného autora pro dopracování dokumentace pro stavební řízení nebo pro provedení stavby.
Na základě vypracovaného návrhu lze korektně stanovit cenu za zbylé projektové fáze.
Většinou se tato fáze u RD spojuje společně se stavebním řízením, když jsou splněny všechny požadavky dané stavebním zákonem.
Jedná se o dokumentaci nutnou pro vydání rozhodnutí o umístění stavby RD.
Jedná se o dokumentaci nutnou pro vyjádření všech požadovaných správních orgánů a institucí a následně pro vydání stavebního povolení. Nelze podle ní začít korektně stavět.
Takzvaná prováděcí dokumentace je vyšším stupněm předchozí fáze, řeší podrobně rozhodné detaily. Definuje požadavky na konečné provedení stavebního díla, resp. jeho výsledné vlastnosti a kvalitu. Lze položkově rozpočtovat na základě zpracovaných výkazů výměr a odpovědně a přehledně stavět.
V této fázi se jedná o spolupráci s investorem v rámci autorsko-technického (kvalitativního) dozoru (ATD), kde se provádí supervize nad prováděním stavby dle prováděcí dokumentace a také se spolupracuje s investorem při výběru zhotovitelů nebo při dílčích řešeních detailů na stavbě.
Standardně, nejen u RD, navrhujeme a projektujeme budovy s architektonickým potenciálem (nikoliv jen stavební řešení), se sociálními aspekty a zároveň s environmentální kvalitou. Proto je celková cena za projekt v průměru vyšší než u běžných staveb, protože se jedná o projekty komplexnější co do obsahu i rozsahu. V rámci realizace staveb není náročnost neúměrně navyšována tímto konceptem stavby, ale velký důraz je kladen na logistiku, pečlivost a přesnost provádění jednotlivých řemesel. Hodnota těchto budov na trhu nemovitostí v čase stále získává na hodnotě.
Z pohledu Ateliéru JB je pojem ekodům výrazem pro udržitelný přístup směřující k soběstačné, nezávislé architektuře, která je začleňována do vyhodnocených přímých i nepřímých souvislostí. Tyto souvislosti netvoří uzavřenou, ustálenou množinu, ale naopak se stále ukazují nové a již známé se přehodnocují. Souvislosti tedy mají proměnný charakter, a proto je nutné vytvářet otevřené systémy, které mohou reagovat na změny. V našem pojetí ekodomů se snažíme analyzovat složité strukturální vztahy, neboť jak se říká, vše souvisí se vším, a konkrétním řešením podporujeme vznik nových modelů. Ekodomy nejsou architektonickým stylem, ale koncepcí vztahu architektury a okolí.
V našem ateliéru máme vytyčeny oblasti, na které se při práci zaměřujeme:
Hodnocení energetické náročnosti ekodomů je zacíleno na potřebu energie na vytápění podle různých klasifikačních metodik, které daly vzniknout pojmům zatřiďujících budovy podle energetických nároků. Zde je hlavním ukazatelem hodnota potřeby energie vztažená na jeden metr čtvereční užitné plochy za rok (kWh/m2a):
Komplexní a odpovědná metodika (korektní vůči výše uvedeným limitním hodnotám) pro výpočet energetické bilance budov s velmi nízkou potřebou energie je v nástroji PHPP (Passivhaus Projektierungspaket) od německého Passivhaus Institutu (PHI). Tento nástroj obsahuje výpočty:
PHI v současnosti rozděluje kategorii pasivních budov do podkategorií classic, plus a premium, kde tyto dvě poslední jmenované mají přísnější limity pro primární energie. Stejně tak je tomu i v oblasti rekonstrukcí a modernizací budov.
Hlavním kritériem je však celková potřeba energie pro budovy, tj. nejen na vytápění, ohřev vody a svícení, ale i na veškerá provozní zařízení a spotřebiče užívané v budovách. Optimálním výsledkem je celková spotřeba energie v budovách krytá co nejvíce z obnovitelných zdrojů.
Je mnoho faktorů, které formují ekodomy, kde nejde o architektonický styl, ani stavební systém, ale především o koncepční zásady a technická řešení. Dalším faktorem je osobnost architekta, od které se odvíjí architektonická figurace ploch v krajině nebo výraz staveb – soudobá expresivita, jejíž součástí je tektonika a použité materiály. Architekt musí být schopen přenést se přes upřednostňování pouhé výrazové formy. Ta je, dle nás, jen součástí velkého celku aspektů, ovlivňujících celkovou kvalitu a hodnotu architektury. Součástí našeho pojetí expresivity je konstrukční a funkční design, kdy konstrukční systém má vliv na výraz a zároveň není nutno přidávat další samoúčelné prvky.
Při návrhu ekodomů je nutné počítat pro jakýkoliv konstrukční systém se základními kritérii pro úsporu energie a stabilitu vnitřního prostředí v průběhu celého roku. Základním modelem pro koncepci úspory energie v ekodomech je pasivní budova, kde lze dosáhnout vysokého komfortu bydlení, ale i komfortu pracovního prostředí, příjemného vnitřního klimatu a to vše při velmi nízké spotřebě energie. Při minimalizované energetické potřebě funguje pasivní dům tak, že veškeré vnitřní tepelné zisky - pobyt osob (metabolické teplo), spotřebiče v provozu (lednička, varná deska, kancelářská technika, žárovky svítidel atd.) a také pasivní solární zisky z prosklených částí obvodového pláště, jsou využívány k většinovému pokrytí potřeb tepla na vytápění. Vše takto může fungovat za podmínky osazení řízeného větrání s rekuperací tepla (zpětné získávání tepla z odpadního vzduchu). Pro zbylou minimalizovanou část potřebné energie není třeba běžná otopná soustava, nýbrž malý doplňkový zdroj pro dohřev vzduchu při delších mrazivých obdobích, s velmi malým výkonem (2-4 kW). Jakási „topná sezóna“ je tedy zkrácena pouze na rozmezí 20 až 30 dnů v roce, ne však ve sledu dní za sebou, nýbrž v součtu protopených hodin v sezóně, která bývá od konce listopadu do konce února.
https://brotanek.com/component/content/category/2-uncategorised?vsig1_0=0#sigFreeId5a68264be0
Nezávislý architektonický ateliér, kde se více jak 20 let zabýváme studiem souvislostí samotné architektury a života. Nalezené souvislosti se pak snažíme maximálně zohlednit v navrhování a zpracování projektů. Tím se zařazujeme do dnes se rozvíjejícího trendu multikriteriálního hodnocení budov, komplexně zohledňující sociální, ekologická a ekonomická hlediska.
Zásadním hlediskem v ekologii architektury je uvědomění si, že není rozdíl mezi globálním životem na Zemi a běžným životem v regionech, městech a budovách. Tento fakt, ve všech jeho aspektech, je potřeba systematicky zanášet do struktury souvislostí již od územních plánů, přes návrhy budov, až po jejich realizaci i recyklaci.
Kořeny ateliéru jsou zasazeny do devadesátých let minulého století, kde vyrůstal na rodinném kmenu spolu s otcem Václavem Brotánkem, bratrem Alešem Brotánkem až do roku 2006. Od tohoto roku až do současnosti funguje pod názvem Ateliér Jan Brotánek (AJB) samostatně.
V roce 2011 získal AJB titul v soutěžní přehlídce Český energetický a ekologický projekt roku 2010 za projekt firemního sídla a výrobní haly („Zelená fabrika“) v Mníšku pod Brdy.
V roce 2014 byl oceněn v soutěži BEFFA 2014 projekt "Altán ve volné přírodě v Oslí"jako jeden ze šesti nejlepších projektů pro Prahu a Středočeský kraj.
V roce 2018 se AJB umístil na 2. místě mezinárodní soutěže E.ON Energy Globe v kategorii stavba s realizovaným projektem Ordinace praktického lékaře v Rožmitálu pod Třemšínem.
Rok 2019 byl pro AJB úspěšný v soutěžní anketě Dřevěná stavba roku 2019 (DSR) s projektem rozhledny na Třemšíně, kde se stal vítězem ve veřejném hlasování v kategorii dřevěných konstrukcí.
Narozen v roce 1974 v Praze. V roce 1992 úspěšně vykonal maturitní zkoušku na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze (SUPŠ), v oboru tvorba nábytku a interiéru. Absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (VŠUP) v roce 1999, obor architektura – interiér – výstavnictví a nábytek (ateliéry: Prof. Akad. arch. Jan Fišer, Prof. Ing. arch. Eva Jiřičná, Prof. Akad. arch. Petr Keil); zahraniční stáž na Hochschule der Künste v Berlíně v roce 1998 (ateliér Prof. Grazzioli & Krischanitz). Autorizace (A1) u ČKA v roce 2006.
Ve své architektonické tvorbě se zabývá souvislostmi na poli ekologie architektury a funkčního designu, kde se vymezuje především individuálním přístupem, klade důraz na reálné potřeby klienta a zabývá se energiemi v rámci architektury. Stěžejní částí jeho architektonické tvorby je navrhování a projektování udržitelných dřevostaveb bez typologického omezení. Mimo jiné se zabývá individuální interiérovou a truhlářskou tvorbou.
Občasně je přizván do poroty architektonických soutěží. Pravidelně se účastní tuzemských i zahraničních konferencí a seminářů, kde také občasně přispívá vlastními přednáškami zaměřenými na environmentální kvalitu budov a ekologii architektury.
Je supervizorem většiny svých projektů při jejich realizaci a také realizuje vlastní dodávky částí staveb, jako např. vegetační střechy nebo speciální truhlářsko-tesařské konstrukce.
Narozen v roce 1987 v Praze. Absolvent oboru Architektura a stavitelství na Fakultě stavební na ČVUT v Praze a specializačního kurzu oceňování nemovitých věcí na Institutu oceňování majetku na VŠE v Praze. Od roku 2013 spolupracuje s atelierem Jana Brotánka. Jeho profesní zájmy sesoustřeďují na kvalitní architekturu s důrazem na udržitelný rozvoj staveb.
Od května 2017 spolupracuje s naším ateliérem, kde jeho stěžejní činností je navrhování technických řešení ateliérových návrhů, zpracovávání projetových dokumentací a to ve stavební a požárně bezpečnostní části, včetně inženýringu; autorizovaný inženýr ČKAIT (SP00) od roku 2004.
Narozen v roce 1978 v Poděbradech. Absolvent Vyšší odborné školy ve Volyni (2003), dřevařské fakulty Technické univerzity ve Zvolenu (2009) a fakulty architektury ČVUT (ateliéry doc. Ing. arch. Václava Aulického, doc. Ing. arch. Eduarda Schlegera 2009). Absolvent kurzu Navrhování pasivních domů pořádaného Centrem pasivního domu; autorizovaný architekt ČKA (A1) od roku 2013.
V oboru dřevostaveb působí od roku 2001, udržitelnou výstavbou se zabývá od počátku profesní dráhy. Od roku 2010 spolupracuje s ateliérem Jana Brotánka. Hlavní činností jsou návrhy a projekty staveb pro bydlení, výrobu i občanskou vybavenost s důrazem na dopady na životní prostředí, kvalitu urbanistického, architektonického, konstrukčního a materiálového řešení.